Konec zabijaček v Čechách?

Tradice v Čechách

Také si nedovedete představit zimu bez tradiční české zabijačky? Vůně ovaru, jelítka, jitrnice a aby mráz tolik neštípal, hlty rumu. Zabijačky jsou společenskou událostí a nejde tolik o to, že si zaplníte mrazák masem, ale také o to se při potkat se známými a sousedy, popít, pojíst a dobře se pobavit.

Brusel nám chce vzít zabijačky?

Nedávno se však začala šířit republikou hrozivá zpráva: zabíjačky budou zakázané! A jako vše zlé, i toto nařízení měl mít na svědomí „Brusel“, tedy Evropská Unie. A to stačilo k tomu, abychom se začali spravedlivě rozhořčovat nad tím, že nám Unie chce opět sebrat naši tradici. Věc se má však ve skutečnosti trochu jinak a o osud českých zabijaček se zatím bát skutečně nemusíme! Unie skutečně chtěla připravit společnou legislativu pro zabíjení domácích chovných zvířat. Reagovala tak na zjištění, že v Rumunsku se zabíjejí zvířata bez toho, aby je před porážkou omráčili. To se však u nás neděje, takže můžeme zabíjačky pořádat klidně i nadále, jak jsme zvyklí. Podle Unie totiž mají členské státy pouze povinnost zajistit, aby se zabíjelo humánním způsobem, což se u nás splňuje.

Doma si zabíjejte, jak chcete

Pokud si doma pěstujete třeba prase a rozhodnete se ho zabít a pozvat své přátele, pak nemáte problém. Zákon totiž obsahuje výjimku, díky které můžete doma porazit jateční zvíře, mezi které se počítá prase, drůbež, králíci, ale i ovce a kozy. Sami si však už nemůžete zabít třeba krávu. Toto je však jediná výjimka, která je v zákonu zahrnuta. Jinak zákon mluví jasně – jateční zvířata musejí být zabíjena pouze na místech, která jsou k tomu určena, tedy na jatkách, a to pod odborným dohledem veterinářů. Nač narážíme? Ne zřídka kdy se na českých vesnicích konají tzv. obecní zabíjačky. Jde o oblíbenou zábavu, obec zakoupí urostlého pašíka, pozve řezníka, muziku a obecní slavnost může začít. A právě tyto zabíjačky se dostávají do problému se zákonem. Jde totiž o to, že pokud „zabíjí“ obec, nejde o zabíjačku v domácím hospodářství. A zákon zná pouze jatka, anebo domácnost, nic mezi tím. Obcím tedy nezbývá, pokud si nechtějí přidělávat problémy, zabíjačky všelijak kamuflovat jako soukromé akce. Na druhou stranu veterinární správa nemá sama za úkol po nepravostech pátrat a asi těžko bude tedy sama zjišťovat, kde se obecní zabijačky konají. Pokud však obdrží nějaké upozornění, je povinna konat a tak návštěva obecní zabijačky končí většinou pokutou.

Zabijaček se koná stále méně

Na druhou stranu čísla jasně ukazují, že domácích zabíjaček u nás ubývá. Např. v roce 2000 se zabilo zhruba 75 000 tun prasat a v roce 2008 to bylo již jen 25 000 tun. Důvody jsou hlavně dva. V první řadě se už zabíjení prasat tolik nevyplatí (porovnejte jen to, kolik stál metrák brambor před deseti lety a kolik stojí dnes) a hlavně se změnil náš životní styl, a to i na venkově. Mizí totiž klasické dvorky a místo nich se objevují třeba bazény, zvířata se nám pěstovat nechce, už kvůli tomu, že je to náročně na čas. Co myslíte, bude se za pár let zabíjet jen ve skanzenech a naše děti si budou myslet, že se kotlety vyrábí v továrně?